Ami C G Ami
1. My čekali jaro, a zatím přišel mráz,
C G Ami
tak strašlivou zimu nezažil nikdo z nás,
C G Ami
z těžkých černých mraků se stále sypal sníh
C G Ami
a vánice sílí v poryvech ledových.
C G
Z chýší dřevo mizí a mouky ubývá,
Dmi G
do sýpek se raději už nikdo nedívá,
C G
zvěř z okolních lesů nám stála u dveří
Dmi G Ami
a hladoví ptáci přilétli za zvěří, a stále blíž.
Ami C G Ami
2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
C G Ami
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
C G Ami
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí
C G Ami
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
C G
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
Dmi G
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
C G
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
Dmi G Ami
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
Ami C G Ami
3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
C G Ami
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
C G Ami
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
C G Ami
na sněhové pláně si každý pospíšil.
C G
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
Dmi G
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
C G
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
Dmi G Ami
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
Ami C G Ami
*: Někdy ten, kdo spěchá, se domů nevrací ...