pro můj hlas +5
Hm Em Hm F# Hm F#7
1. Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda
Hm Em Hm F#7 Hm
a vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda,
Em Hm F#7
na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu,
Hm Em Hm F#7 Hm
na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu.
Em A
I naše generace má svoje prominenty,
D Em F#7
program je rezignace a facky argumenty,
Hm G
potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu
A F#
a místo přesvědčení jen pití piva - z žalu.
Hm Em Hm F# Hm F#7
2. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,
Hm Em Hm F#7 Hm
sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,
Em Hm F#7
civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,
Hm Em Hm F#7 Hm
a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.
Em A
I naše generace má svoje kajícníky
D Em F#7
a fízly z honorace a skromné úředníky
Hm G
a tvory bez svědomí a plazy bez páteře
A F#
a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.
Hm Em Hm F# Hm F#7
3. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,
Hm Em Hm F#7 Hm
umíme dělat komromisy a zradit kamaráda
Em Hm F#7
a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce
Hm Em Hm F#7 Hm
a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.
Em A
I v naší generaci už máme pamětníky
D Em F#7
a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.
Hmi F#7 Hmi
Rec: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí,
F#7 Hmi Hmi6
ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi!