D
1. Jak v mořích slunce s tmou se ztrácí
a pokřik racků šel už spát,
G D
tak utekla nám láska, jó, to se stává,
E7 A7
a najednou tě, holka, nemám rád.
D
Mám dost už těch tvejch věčnejch nářků
a prožárlenejch hloupejch scén,
G D
tak někdy zase brnkni, jó, to se stává,
A7 D
prostě táhne mě to z kruhu ven.
D
R: Já půjdu až tam na místa, kde už to znám,
G D
pár stromů, ohniště a tunel a trať,
a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
G D
a postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.
D
2. Jak nabobtnalý klíčky hrášku
byly cíle tvý, a já chtěl víc,
G D
já předělat chtěl svět, jó, to se stává,
E7 A7
kolik bylo nás, a stále nic.
D
Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko,
a do zrcadla zkoušej řvát,
G D
jó, utekla nám láska, jó, to se stává,
A7 D
a najednou tě, holka, nemám rád.
D
R: Já půjdu až tam na místa, kde už to znám,
G D
pár stromů, ohniště a tunel a trať,
a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
G D
a postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.