Abychom si všichni dobře zahráli, držme se několika jednoduchých pravidel:

Pokud skladbu (standard) neznáš, pečlivě zvaž, jestli se zapojit. Je lepší pár věcí vynechat a připravit se na příště. Neznalost formy nebo harmonie zbytečně komplikuje hru celé kapele.

• Na pódiu současně hraje maximálně 1 basový nástroj.
  • Více bas najednou rozbíjí rytmiku a znepřehledňuje spodní linku.
• Současně hrají maximálně 2 kytary.
  • Tři a více kytar zahustí doprovod natolik, že se kapela stává nečitelnou.
• Hráči se střídají tak, aby si zahrál každý.

Než začnete hrát, vždy si krátce ujasněte základní věci:

• Tóninu.
• Rytmus (např. swing, latin, funk, shuffle…).
• Tempo / rychlost (klidně si ho odpočítejte nahlas).
• Kdo skladbu počítá a na jaký pokyn se začíná.
• Zda se hraje předehra (intro), případně jaká a kolik má taktů.

Krátká domluva na začátku ušetří zmatky během skladby.

• Tóninu domlouvejte mezi zpěvákem, sólisty a rytmikou.
• Zpěváci si mohou určit tóninu podle svého rozsahu.
• Zároveň vybírejte takovou, která je rozumně hratelná pro doprovod (vyhýbejte se zbytečným extrémům typu F# / C#, pokud to není nutné).

• U balad nemusí mít sólo každý.
  • Například sólo má jeden sólista, nebo jednu formu si rozdělí dva sólisté.
• Myslete na přiměřenou délku skladby.
• Domluvte si předem pořadí sólistů.

• Zvučíme se tak, abychom se slyšeli, ale nepřehlušovali ostatní.
• Kombo si postavte za sebe, abyste slyšeli především svůj nástroj.
• Hlasitost nastavujeme podle nejtiššího nástroje a tak, aby po večeru nikomu „nepískalo“ v uších.