R09 T140
C F C
1. Měsíc snílek stoupá nad skalou
G
a zpívá si svou píseň pomalou,
C F
je podobná té, co jsem složil sám,
G C
tak poslouchej a nehleď k hodinám.
C F C
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
D7 G
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
C F
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
C G C F C G
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
C F C
2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná
G
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,
C F
už vítr vlahý stopy bázně svál,
G C
tak můžu říct, co léta jsem si přál.
C F C
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
D7 G
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
C F
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
C G C F C G
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
C F C
3. Nevyznám se příliš v lichotkách
G
a občas se tak stydím, že bych plách',
C F
za blízký strom se ukrýt, a pak vím,
G C
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:
C F C
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
D7 G
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
C F
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
C G C F C G
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
C F C F C F C F
*: Tap ta da ...