R09 T140
D G D
1. Měsíc snílek stoupá nad skalou
A
a zpívá si svou píseň pomalou,
D G
je podobná té, co jsem složil sám,
A D
tak poslouchej a nehleď k hodinám.
D G D
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
E7 A
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
D G
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
D A D G D A
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
D G D
2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná
A
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,
D G
už vítr vlahý stopy bázně svál,
A D
tak můžu říct, co léta jsem si přál.
D G D
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
E7 A
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
D G
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
D A D G D A
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
D G D
3. Nevyznám se příliš v lichotkách
A
a občas se tak stydím, že bych plách',
D G
za blízký strom se ukrýt, a pak vím,
A D
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:
D G D
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
E7 A
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
D G
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
D A D G D A
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
D G D G D G D G
*: Tap ta da ...