R09 T140
Bb D# Bb
1. Měsíc snílek stoupá nad skalou
F
a zpívá si svou píseň pomalou,
Bb D#
je podobná té, co jsem složil sám,
F Bb
tak poslouchej a nehleď k hodinám.
Bb D# Bb
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
C7 F
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
Bb D#
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
Bb F Bb D#BbF
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
Bb D# Bb
2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná
F
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,
Bb D#
už vítr vlahý stopy bázně svál,
F Bb
tak můžu říct, co léta jsem si přál.
Bb D# Bb
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
C7 F
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
Bb D#
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
Bb F Bb D#BbF
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
Bb D# Bb
3. Nevyznám se příliš v lichotkách
F
a občas se tak stydím, že bych plách',
Bb D#
za blízký strom se ukrýt, a pak vím,
F Bb
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:
Bb D# Bb
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
C7 F
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
Bb D#
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
Bb F Bb D#BbF
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
Bb D#BbD#BbD#BbD#
*: Tap ta da ...