R09 T140
G C G
1. Měsíc snílek stoupá nad skalou
D
a zpívá si svou píseň pomalou,
G C
je podobná té, co jsem složil sám,
D G
tak poslouchej a nehleď k hodinám.
G C G
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
A7 D
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
G C
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
G D G C G D
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
G C G
2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná
D
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,
G C
už vítr vlahý stopy bázně svál,
D G
tak můžu říct, co léta jsem si přál.
G C G
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
A7 D
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
G C
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
G D G C G D
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
G C G
3. Nevyznám se příliš v lichotkách
D
a občas se tak stydím, že bych plách',
G C
za blízký strom se ukrýt, a pak vím,
D G
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:
G C G
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,
A7 D
málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
G C
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,
G D G C G D
že jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.
G C G C G C G C
*: Tap ta da ...