D Hmi D E
1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
D G D
kde rostou stromy bez listí,
Hmi D E
tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou
D G D
na hrob, co nikdo nečistí.
D Hmi D E
2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen
D G D
řekne ti, kdo nemoh už dál.
Hmi D E
Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,
D G D
ať jsi tulák nebo král.
Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží,
rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem tál sníh.
D Hmi D E
3. Všem lidem dávala náručí plnou,
D G D
sázela kytky podél cest.
Hmi D E
Jednou však zmizela a jako když utne,
D G D
přestaly růže náhle kvést.
D Hmi D E
4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu,
D G D
na zvadlých květech věčně snít.
Hmi D E
Všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
D G D
že sama dál nemohla žít.
D Hmi D E
5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
D G D
a čerstvé růže jsem tam dal.
Hmi D E
Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
D G D
a svoji píseň jsem jí hrál.