C Ami C D
1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
C F C
kde rostou stromy bez listí,
Ami C D
tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou
C F C
na hrob, co nikdo nečistí.
C Ami C D
2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen
C F C
řekne ti, kdo nemoh už dál.
Ami C D
Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,
C F C
ať jsi tulák nebo král.
Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží,
rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem tál sníh.
C Ami C D
3. Všem lidem dávala náručí plnou,
C F C
sázela kytky podél cest.
Ami C D
Jednou však zmizela a jako když utne,
C F C
přestaly růže náhle kvést.
C Ami C D
4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu,
C F C
na zvadlých květech věčně snít.
Ami C D
Všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
C F C
že sama dál nemohla žít.
C Ami C D
5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
C F C
a čerstvé růže jsem tam dal.
Ami C D
Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
C F C
a svoji píseň jsem jí hrál.