H G#mi H C#
1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
H E H
kde rostou stromy bez listí,
G#mi H C#
tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou
H E H
na hrob, co nikdo nečistí.
H G#mi H C#
2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen
H E H
řekne ti, kdo nemoh už dál.
G#mi H C#
Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,
H E H
ať jsi tulák nebo král.
Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží,
rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem tál sníh.
H G#mi H C#
3. Všem lidem dávala náručí plnou,
H E H
sázela kytky podél cest.
G#mi H C#
Jednou však zmizela a jako když utne,
H E H
přestaly růže náhle kvést.
H G#mi H C#
4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu,
H E H
na zvadlých květech věčně snít.
G#mi H C#
Všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
H E H
že sama dál nemohla žít.
H G#mi H C#
5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
H E H
a čerstvé růže jsem tam dal.
G#mi H C#
Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
H E H
a svoji píseň jsem jí hrál.