G Hmi Emi D7 G Hmi Emi D7
Ami D7
1. Vánek zlaté klasy hladí
Ami D7 G Hmi Emi D7
a z dálky září bílé šaty svatební,
Ami D7
mák s modrou chrpou ladí
Ami D7 G Hmi Emi D7
a já na cestě dříve plné kamení.
G Hmi
Sám v údivu si šeptám:
G Hmi Ami Amaj7 Ami7 D7
Tak tudy jsem chodíval každý den.
Ami D7 Ami D7
a pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám:
Ami D7 G Hmi Emi D7
"Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem."
Ami D7
2. Vždyť já vím, jak sláva voní,
Ami D7 G Hmi Emi D7
kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají.
Ami D7
Jak cinká postroj koní
Ami D7 G Hmi Emi D7
a za letní noci zdi domů sálají.
G Hmi
Žár měmí barvu slívám
G Hmi Ami Amaj7 Ami7 D7
a když mráz začne kouzlit do oken,
Ami D7 Ami D7
sníh pláň polí odívá, a tak se kolem dívám,
Ami D7 G Hmi Emi D7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
Ami D7
3. Nespěchám jak se sluší
Ami D7 G Hmi Emi D7
a proč taky, když chci se dobře podívat
Ami D7
na krásu, která vzruší
Ami D7 G Hmi Emi D7
a pak si o ní třeba s dětmi povídat.
G Hmi
Objevit kytku v lomu
G Hmi Ami Amaj7 Ami7 D7
prásknout sebou pod smrk na holou zem.
Ami D7 Ami D7
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
Ami D7 G Hmi Emi D7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
Ami D7 Ami D7
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
Ami D7 G Hmi Emi D7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.