E G#miC#miH7 E G#miC#miH7
F#mi H7
1. Vánek zlaté klasy hladí
F#mi H7 E G#miC#miH7
a z dálky září bílé šaty svatební,
F#mi H7
mák s modrou chrpou ladí
F#mi H7 E G#miC#miH7
a já na cestě dříve plné kamení.
E G#mi
Sám v údivu si šeptám:
E G#mi F#miF#maj7F#mi7H7
Tak tudy jsem chodíval každý den.
F#mi H7 F#mi H7
a pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám:
F#mi H7 E G#miC#miH7
"Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem."
F#mi H7
2. Vždyť já vím, jak sláva voní,
F#mi H7 E G#miC#miH7
kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají.
F#mi H7
Jak cinká postroj koní
F#mi H7 E G#miC#miH7
a za letní noci zdi domů sálají.
E G#mi
Žár měmí barvu slívám
E G#mi F#miF#maj7F#mi7H7
a když mráz začne kouzlit do oken,
F#mi H7 F#mi H7
sníh pláň polí odívá, a tak se kolem dívám,
F#mi H7 E G#miC#miH7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
F#mi H7
3. Nespěchám jak se sluší
F#mi H7 E G#miC#miH7
a proč taky, když chci se dobře podívat
F#mi H7
na krásu, která vzruší
F#mi H7 E G#miC#miH7
a pak si o ní třeba s dětmi povídat.
E G#mi
Objevit kytku v lomu
E G#mi F#miF#maj7F#mi7H7
prásknout sebou pod smrk na holou zem.
F#mi H7 F#mi H7
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
F#mi H7 E G#miC#miH7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
F#mi H7 F#mi H7
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
F#mi H7 E G#miC#miH7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.