A C#miF#miE7 A C#miF#miE7
Hmi E7
1. Vánek zlaté klasy hladí
Hmi E7 A C#miF#miE7
a z dálky září bílé šaty svatební,
Hmi E7
mák s modrou chrpou ladí
Hmi E7 A C#miF#miE7
a já na cestě dříve plné kamení.
A C#mi
Sám v údivu si šeptám:
A C#mi Hmi Hmaj7 Hmi7 E7
Tak tudy jsem chodíval každý den.
Hmi E7 Hmi E7
a pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám:
Hmi E7 A C#miF#miE7
"Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem."
Hmi E7
2. Vždyť já vím, jak sláva voní,
Hmi E7 A C#miF#miE7
kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají.
Hmi E7
Jak cinká postroj koní
Hmi E7 A C#miF#miE7
a za letní noci zdi domů sálají.
A C#mi
Žár měmí barvu slívám
A C#mi Hmi Hmaj7 Hmi7 E7
a když mráz začne kouzlit do oken,
Hmi E7 Hmi E7
sníh pláň polí odívá, a tak se kolem dívám,
Hmi E7 A C#miF#miE7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
Hmi E7
3. Nespěchám jak se sluší
Hmi E7 A C#miF#miE7
a proč taky, když chci se dobře podívat
Hmi E7
na krásu, která vzruší
Hmi E7 A C#miF#miE7
a pak si o ní třeba s dětmi povídat.
A C#mi
Objevit kytku v lomu
A C#mi Hmi Hmaj7 Hmi7 E7
prásknout sebou pod smrk na holou zem.
Hmi E7 Hmi E7
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
Hmi E7 A C#miF#miE7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
Hmi E7 Hmi E7
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
Hmi E7 A C#miF#miE7
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.