E F#mi
1. Byla to krása, když já do El Pasa,
H H7 E
do těch ulic dřěvenejch zase jsem vjel,
F#mi
já z koně slez líně tam proti kantýně,
H H7 E E7
kde z oken zvuk honky tonk piana zněl.
A E E7
R. Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži má,
jsou dlouhý večery, když roznáší sherry,
A H H7
a ve svých snech jenom mne objímá.
E F#mi
2. Dívka snědé kůže, jak prérijní růže,
H H7 E
v žilách žhavou krev mexické noci má.
F#mi
Růžová kantýna a moje Feleena,
H H7 E
už kolik nocí jen o ní se mi zdá.
E F#mi
3. Ja svý sherry dopil, když na mě osopil
H H7 E
se chlap, kterej marně měl Feleenu rád,
F#mi
dva výstřely štekly, já nebyl tak vzteklý
H H7 E E7
a snad proto on pad', ale ja zůstal stát.
A E E7
R. Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži má,
jsou dlouhý večery, když roznáší sherry,
A H H7
a ve svých snech jenom mne objímá.
E F#mi
4. Hledal jsem spásu, tak zády k El Pasu,
H H7 E
já na cestu rychle se dal jako blesk.
F#mi
Dlouho jsem se skrýval, jak v doupěti mýval,
H H7 E E7
ale po mý Feleeně zmáhal mě stesk.
A E E7
R. Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži má,
jsou dlouhý večery, když roznáší sherry,
A H H7
a ve svých snech jenom mne objímá.
E F#mi
5. Pak konečně k ďasu já vyjel k El Pasu,
H H7 E
tam ticho, jaký jenom na pohřbech maj'.
F#mi
Pak obláček kouře a po něm ran bouře
H H7 E
a já stačil říct jen: "Feleeno, good-bye!"