E C#mi
1. Jedenkrát dávno šel pustinou muž
H A
a na pravým místě tam vykácel buš,
H E H
z klád postavil dům, že měl sílu jak býk,
A F#mi
a rozoral zem jako válečník.
E C#mi
2. Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,
H A
vázaný krovy a zdi z vepřovic,
H E H
a do zlatejch polí a bučení krav
A F#mi
po nějaký době zní telegraf.
E C#mi
3. A už je tu kostel, a konečně most,
H A
a železná ruda a zločinnost
H E H
a okresní město má okresní soud
A C#mi H
a ta stará trať jméno Telegraf Road.
E C#mi
4. Těžký jdou časy teď znova a znova,
H A
skončila válka a chystá se nová,
H E H
a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,
A F#mi A E
v deseti proudech jdou provazy aut jak dravá řeka.
F#mi
*: A rádio hlásí, že v noci byl mráz,
E
lidi jdou z práce a nemají čas,
H G#mi C#mi H
jenže vlak domů má velký zpoždění.
E C#mi
5. Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,
H A
třeba v pralesích kácet, to bohužel,
H E H
můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,
A F#mi
a zaplatit všechno, co komu kde mám.
E C#mi
6. Ti šedaví ptáci na drátech z mědi
H A
vo tomhletom kódu už ledacos vědí,
H E H
ti můžou letět a zapomenout
A C#mi H
na celej řád týhle Telegraf Road.
E C#mi
7. Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,
H A
že spali jsme v dešti a promrzlí,
H E H
teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,
A F#mi
moc dobře cítím, že už je to lež.
E C#mi
8. Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,
H A
já vezmu tě s sebou a odvedu pryč
A H E H
ode všech temnot a vysokejch zdí,
A H E H
od všeho strachu, co v ulicích spí,
A H E H
já prošel jsem pamětí kdekterej kout
A H E H
a viděl jen smutek jak pýcha se dmout,
A E H
a chtěl bych zapomenout
G#mi C#mi
na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou
A C#mi
rozsetý po celý Telegraf Road ...
H E