F# D#mi
1. Jedenkrát dávno šel pustinou muž
C# H
a na pravým místě tam vykácel buš,
C# F# C#
z klád postavil dům, že měl sílu jak býk,
H G#mi
a rozoral zem jako válečník.
F# D#mi
2. Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,
C# H
vázaný krovy a zdi z vepřovic,
C# F# C#
a do zlatejch polí a bučení krav
H G#mi
po nějaký době zní telegraf.
F# D#mi
3. A už je tu kostel, a konečně most,
C# H
a železná ruda a zločinnost
C# F# C#
a okresní město má okresní soud
H D#mi C#
a ta stará trať jméno Telegraf Road.
F# D#mi
4. Těžký jdou časy teď znova a znova,
C# H
skončila válka a chystá se nová,
C# F# C#
a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,
H G#mi H F#
v deseti proudech jdou provazy aut jak dravá řeka.
G#mi
*: A rádio hlásí, že v noci byl mráz,
F#
lidi jdou z práce a nemají čas,
C# Bbmi D#mi C#
jenže vlak domů má velký zpoždění.
F# D#mi
5. Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,
C# H
třeba v pralesích kácet, to bohužel,
C# F# C#
můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,
H G#mi
a zaplatit všechno, co komu kde mám.
F# D#mi
6. Ti šedaví ptáci na drátech z mědi
C# H
vo tomhletom kódu už ledacos vědí,
C# F# C#
ti můžou letět a zapomenout
H D#mi C#
na celej řád týhle Telegraf Road.
F# D#mi
7. Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,
C# H
že spali jsme v dešti a promrzlí,
C# F# C#
teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,
H G#mi
moc dobře cítím, že už je to lež.
F# D#mi
8. Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,
C# H
já vezmu tě s sebou a odvedu pryč
H C# F# C#
ode všech temnot a vysokejch zdí,
H C# F# C#
od všeho strachu, co v ulicích spí,
H C# F# C#
já prošel jsem pamětí kdekterej kout
H C# F# C#
a viděl jen smutek jak pýcha se dmout,
H F# C#
a chtěl bych zapomenout
Bbmi D#mi
na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou
H D#mi
rozsetý po celý Telegraf Road ...
C#F#