A F#mi
1. Jedenkrát dávno šel pustinou muž
E D
a na pravým místě tam vykácel buš,
E A E
z klád postavil dům, že měl sílu jak býk,
D Hmi
a rozoral zem jako válečník.
A F#mi
2. Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,
E D
vázaný krovy a zdi z vepřovic,
E A E
a do zlatejch polí a bučení krav
D Hmi
po nějaký době zní telegraf.
A F#mi
3. A už je tu kostel, a konečně most,
E D
a železná ruda a zločinnost
E A E
a okresní město má okresní soud
D F#mi E
a ta stará trať jméno Telegraf Road.
A F#mi
4. Těžký jdou časy teď znova a znova,
E D
skončila válka a chystá se nová,
E A E
a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,
D Hmi D A
v deseti proudech jdou provazy aut jak dravá řeka.
Hmi
*: A rádio hlásí, že v noci byl mráz,
A
lidi jdou z práce a nemají čas,
E C#mi F#mi E
jenže vlak domů má velký zpoždění.
A F#mi
5. Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,
E D
třeba v pralesích kácet, to bohužel,
E A E
můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,
D Hmi
a zaplatit všechno, co komu kde mám.
A F#mi
6. Ti šedaví ptáci na drátech z mědi
E D
vo tomhletom kódu už ledacos vědí,
E A E
ti můžou letět a zapomenout
D F#mi E
na celej řád týhle Telegraf Road.
A F#mi
7. Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,
E D
že spali jsme v dešti a promrzlí,
E A E
teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,
D Hmi
moc dobře cítím, že už je to lež.
A F#mi
8. Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,
E D
já vezmu tě s sebou a odvedu pryč
D E A E
ode všech temnot a vysokejch zdí,
D E A E
od všeho strachu, co v ulicích spí,
D E A E
já prošel jsem pamětí kdekterej kout
D E A E
a viděl jen smutek jak pýcha se dmout,
D A E
a chtěl bych zapomenout
C#mi F#mi
na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou
D F#mi
rozsetý po celý Telegraf Road ...
E A