D#mi F# C# D#mi
1. My čekali jaro, a zatím přišel mráz,
F# C# D#mi
tak strašlivou zimu nezažil nikdo z nás,
F# C# D#mi
z těžkých černých mraků se stále sypal sníh
F# C# D#mi
a vánice sílí v poryvech ledových.
F# C#
Z chýší dřevo mizí a mouky ubývá,
G#mi C#
do sýpek se raději už nikdo nedívá,
F# C#
zvěř z okolních lesů nám stála u dveří
G#mi C# D#mi
a hladoví ptáci přilétli za zvěří, a stále blíž.
D#mi F# C# D#mi
2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
F# C# D#mi
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
F# C# D#mi
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí
F# C# D#mi
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
F# C#
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
G#mi C#
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
F# C#
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
G#mi C# D#mi
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
D#mi F# C# D#mi
3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
F# C# D#mi
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
F# C# D#mi
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
F# C# D#mi
na sněhové pláně si každý pospíšil.
F# C#
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
G#mi C#
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
F# C#
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
G#mi C# D#mi
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
D#mi F# C# D#mi
*: Někdy ten, kdo spěchá, se domů nevrací ...