Bb
1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel,
F
sedl za stůl a uslyšel smích,
Cmi F7 Cmi F7
krásná se zdála a na mne se smála,
Cmi F7 Bb
já se zeptal, jak říkat jí smím,
jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej,
Bb7 D#
máš-li touhu, tak líbat mě smíš,
F7
a bílá jak svíce už neřekla více,
Bb
já se díval, jak sedá si blíž.
Bb
2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil,
F
a vzápětí zamířil k nám,
Cmi F7 Cmi F7
já cítil, jak blednu a dech můj se krátí,
Cmi F7 Bb
já malý byl a byl jsem sám,
to, co potom se stalo, mě úplně vzalo,
Bb7 D#
měl začít a právě mě zbít,
F7
však zničil mé plány, řek' namísto rány
Bb
slov pár, dodnes slyším je znít.
Bb D#
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
Bb
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
D#
já cítil se králem, teď chudák jsem málem
Bb
a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
F7 Bb
řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."
Bb
3. Dál vím, že zmizel jak spadané listí,
F
ale jeho stín nezmizel s ním,
Cmi F7 Cmi F7
my dál tu hru hráli a ve dveřích stáli,
Cmi F7 Bb
i tam s námi stál ten stín,
byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe,
Bb7 D#
jak si říkám, že nepůjdu dál,
F7
teď nevím nic o ní, jen hlavou se honí
Bb
těch slov pár a stín, co tam stál.
Bb D#
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
Bb
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
D#
já cítil se králem, teď chudák jsem málem
Bb
a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
F7 Bb
řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."