C
1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel,
G
sedl za stůl a uslyšel smích,
Dmi G7 Dmi G7
krásná se zdála a na mne se smála,
Dmi G7 C
já se zeptal, jak říkat jí smím,
jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej,
C7 F
máš-li touhu, tak líbat mě smíš,
G7
a bílá jak svíce už neřekla více,
C
já se díval, jak sedá si blíž.
C
2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil,
G
a vzápětí zamířil k nám,
Dmi G7 Dmi G7
já cítil, jak blednu a dech můj se krátí,
Dmi G7 C
já malý byl a byl jsem sám,
to, co potom se stalo, mě úplně vzalo,
C7 F
měl začít a právě mě zbít,
G7
však zničil mé plány, řek' namísto rány
C
slov pár, dodnes slyším je znít.
C F
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
C
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
F
já cítil se králem, teď chudák jsem málem
C
a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
G7 C
řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."
C
3. Dál vím, že zmizel jak spadané listí,
G
ale jeho stín nezmizel s ním,
Dmi G7 Dmi G7
my dál tu hru hráli a ve dveřích stáli,
Dmi G7 C
i tam s námi stál ten stín,
byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe,
C7 F
jak si říkám, že nepůjdu dál,
G7
teď nevím nic o ní, jen hlavou se honí
C
těch slov pár a stín, co tam stál.
C F
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
C
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
F
já cítil se králem, teď chudák jsem málem
C
a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
G7 C
řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."