F#
1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel,
C#
sedl za stůl a uslyšel smích,
G#mi C#7 G#mi C#7
krásná se zdála a na mne se smála,
G#mi C#7 F#
já se zeptal, jak říkat jí smím,
jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej,
F#7 H
máš-li touhu, tak líbat mě smíš,
C#7
a bílá jak svíce už neřekla více,
F#
já se díval, jak sedá si blíž.
F#
2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil,
C#
a vzápětí zamířil k nám,
G#mi C#7 G#mi C#7
já cítil, jak blednu a dech můj se krátí,
G#mi C#7 F#
já malý byl a byl jsem sám,
to, co potom se stalo, mě úplně vzalo,
F#7 H
měl začít a právě mě zbít,
C#7
však zničil mé plány, řek' namísto rány
F#
slov pár, dodnes slyším je znít.
F# H
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
F#
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
H
já cítil se králem, teď chudák jsem málem
F#
a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
C#7 F#
řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."
F#
3. Dál vím, že zmizel jak spadané listí,
C#
ale jeho stín nezmizel s ním,
G#mi C#7 G#mi C#7
my dál tu hru hráli a ve dveřích stáli,
G#mi C#7 F#
i tam s námi stál ten stín,
byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe,
F#7 H
jak si říkám, že nepůjdu dál,
C#7
teď nevím nic o ní, jen hlavou se honí
F#
těch slov pár a stín, co tam stál.
F# H
R: Řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil,
F#
já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
H
já cítil se králem, teď chudák jsem málem
F#
a v mlhách se ztrácí můj cíl,"
C#7 F#
řekl jí:"Lásko, mně ubývá sil."