pro můj hlas -5 capo 3
H E H E H
1. Jde po skosený trávě a jde tak, jak se to píše:
C#m F#m C#m G#C#m F#m C#m
s větrem v zádech, s kytkou v hlavě, důstojně a tiše,
H E H F# H F#
a z polí slítají se ptáci a každej z nich jí věří,
E A E H E H
a ona se pak vrací a má v rukou jejich peří.
H E H E H
2. Je to můj člověk s hlavou v kříži, umírající v horku,
C#m F#m C#m G#C#m F#m C#m
můj plakát na refýži i má socha u New Yorku,
H E H F# H F#
je to můj voják beze jména, i ten parník v ústí Něvy,
E A E H E H
je to jediná má žena, jenže ta, která to neví.
G#m C#m G#m C#m G#m
R: Místo k ní však mířím někam, kde je ten, co se tak vzteká,
A D A E A E
že ta hrůza, kterou čekám, není ta, která mě čeká.
H E H E H
3. Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
C#m F#m C#m G#C#m F#m C#m
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
H E H F# H F#
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
E A E H E H
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.