H
Ona: Někdy si myslívám, že láska je mi vzdálená,
C#m
nejím a nezpívám a třesou se mi kolena,
F#7 H G#
ten pocit však se jako dým rozplyne, když tě zřím
C#m F#7 H
a do duše mi padne klid.
F#7 H
On: Zdá se mi, že jsem motýl, který si vzal do hlavy,
C#m
že lítat z kytky na kytku ho vlastně nebaví,
F#7 H G#
a proto rozhodl se hned pro nejkrásnější květ
C#m F#7 H
a jenom pro něj hodlá žít.
F#7 Cdim F#7
Snad řek' jsem víc, než chtěl jsem říc',
Cdim F#7 C#m F#7
Ona: to už se stává,
H Bb7 D#7
On: bude to tím, že dobře vím, že jsi ta pravá.
F#7 H
Že se mi hlava točí
Ona: za to může šeřík snad,
C#m
On: a tužkou na obočí chtěl bych zkusit verše psát,
F#7 H G#
Ona: to všechno bude jenom tím, že dávno dobře vím,
C#m F#7 H
že láska nedá lidem spát,
G# C#7 F#7 H
Oba: že láska nedá, nedá lidem spát.