F
1. Jak v mořích slunce s tmou se ztrácí
a pokřik racků šel už spát,
Bb F
tak utekla nám láska, jó, to se stává,
G7 C7
a najednou tě, holka, nemám rád.
F
Mám dost už těch tvejch věčnejch nářků
a prožárlenejch hloupejch scén,
Bb F
tak někdy zase brnkni, jó, to se stává,
C7 F
prostě táhne mě to z kruhu ven.
F
R: Já půjdu až tam na místa, kde už to znám,
Bb F
pár stromů, ohniště a tunel a trať,
a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
Bb F
a postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.
F
2. Jak nabobtnalý klíčky hrášku
byly cíle tvý, a já chtěl víc,
Bb F
já předělat chtěl svět, jó, to se stává,
G7 C7
kolik bylo nás, a stále nic.
F
Tak pozdravuj ty svoje šminky, lásko,
a do zrcadla zkoušej řvát,
Bb F
jó, utekla nám láska, jó, to se stává,
C7 F
a najednou tě, holka, nemám rád.
F
R: Já půjdu až tam na místa, kde už to znám,
Bb F
pár stromů, ohniště a tunel a trať,
a kašlu na celej svět, v něm v tobě zas jsem se splet',
Bb F
a postý řeknu sobě: hloupneš, tak plať.