Termiterův písník | texty, akordy

Druhá tráva
   Pohlednice

2020-03-17 11:48:52
skladatel / textař: /
11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 

4/4, tempo 180, Rock; pro můj hlas -2


 A   H


               A                       E     H
1. Z cest mých po světě se vracím moje lásky,
            A            E            F#m
   v botách z Mexika a v blůze z Valencie
  E       A                       E     H
   jež se přimyká jak prsty světlovlásky
          F#m                       H
   k mojí hrudi tam kde temně srdce bije.

             A                           E   H
2. Sklenku z Place Pigalle a snítku manzanity
           A          E         F#m
   jak jen pršelo jak hořely mi líce
  E       A                       E  H
   bylo přetěžké v slova změnit city
            F#m                        H
  a všechny krásy světa vplést do pohlednice.

         E           A        H    E H
R: Včera navečer mne objímala žena
       E                  A         H    E H
   ale znělo to jako když potápí se loď
         E              A          H     E H
   a pak zmizela a s ní barva neproměnna
          A
   kde se skrýváš družko hadů
              E
   krásná prý neznámá
        A
   snad v sklepích Stalingradu
            E        H
   v bílých zdech Alama?
       A       H
   Jen pojď...


               A                       E     H
3. Z cest mých po světě se vracím zase domů
        A          E             F#m
   plný tequily od Tehuantepecké šíje
  E      A                 E     H
   sám a opilý a nepodobný tomu
          F#m                    H
   kdo si čechrával svá pírka ironie.

          A                         E     H
4. Křížek z kláštera tam na Athoské hoře
          A            E             F#m
   srdcem v Cles a duší ve španělské botě
  E       A                    E     H
   kdy mi nesmírné a nenechavé moře
          F#m                      H
   je jen průvodčím vší touhy po životě.

         E            A             H    E H
   Včera navečer jsem zamknul na petlici
         E          A          H      E H
   to že nikomu nic není do mé samoty,
             E           A         H    E H
   jen jedna píseň pořád cloumá okenicí
           A
   tenkrát v krčmě v Nikopoli
             E
   nebo snad v Samaře
         A
   mi ji voják s bílou holí
        E         H     A   H
   vykřičel do tváře.


        A                          E    H
5. Bude noc - Amiens se barví dozlatova
        A            E           F#m
   píšu o loďkách na slavné řece Sommě
  E       A                      E     H
   přitom netuším zda veškerá ta slova
              F#m                    H      A   H   E
   nejsou jen pochybnosti o tobě a o mně. A ty?

Termiter © 2008