C C F C F C C G
C C F C F C C G C
C
1. Až mi čas řekne stůj,
F C
až si jednou sundám boty,
F C
až mi smích kolejnic
C G
řekne příteli skoč,
C
až mi zesvětští dlaň
F C
jako kachel z terakoty,
F C
až se posadím k tvým dveřím,
C G C
prosím neptej se proč.
C
2. Až mi prach z věčných cest
F C
zhladí jizvu na mé tváři,
F C
až budu vědět věci,
C G
které líp nevědět,
C
až mi poslední verš
F C
zplaní v starém makuláři,
F C
snad to bude pozdě,
C G C
ale jistě naposled.
D
3. Až pak vítr a déšť
G D
smyjí stopy u Golgoty,
G D
až se dým spálenišť
A
nakonec rozplyne,
D
až si odepnu pás,
G D
až si jednou sundám boty,
G D
až nezbude mi nic
D A D
a možná tobě taky ne.