D D G D G D D A
D D G D G D D A D
D
1. Až mi čas řekne stůj,
G D
až si jednou sundám boty,
G D
až mi smích kolejnic
D A
řekne příteli skoč,
D
až mi zesvětští dlaň
G D
jako kachel z terakoty,
G D
až se posadím k tvým dveřím,
D A D
prosím neptej se proč.
D
2. Až mi prach z věčných cest
G D
zhladí jizvu na mé tváři,
G D
až budu vědět věci,
D A
které líp nevědět,
D
až mi poslední verš
G D
zplaní v starém makuláři,
G D
snad to bude pozdě,
D A D
ale jistě naposled.
E
3. Až pak vítr a déšť
A E
smyjí stopy u Golgoty,
A E
až se dým spálenišť
H
nakonec rozplyne,
E
až si odepnu pás,
A E
až si jednou sundám boty,
A E
až nezbude mi nic
E H E
a možná tobě taky ne.