E E A E A E E H
E E A E A E E H E
E
1. Až mi čas řekne stůj,
A E
až si jednou sundám boty,
A E
až mi smích kolejnic
E H
řekne příteli skoč,
E
až mi zesvětští dlaň
A E
jako kachel z terakoty,
A E
až se posadím k tvým dveřím,
E H E
prosím neptej se proč.
E
2. Až mi prach z věčných cest
A E
zhladí jizvu na mé tváři,
A E
až budu vědět věci,
E H
které líp nevědět,
E
až mi poslední verš
A E
zplaní v starém makuláři,
A E
snad to bude pozdě,
E H E
ale jistě naposled.
F#
3. Až pak vítr a déšť
H F#
smyjí stopy u Golgoty,
H F#
až se dým spálenišť
C#
nakonec rozplyne,
F#
až si odepnu pás,
H F#
až si jednou sundám boty,
H F#
až nezbude mi nic
F# C# F#
a možná tobě taky ne.