G G C G C G G D
G G C G C G G D G
G
1. Až mi čas řekne stůj,
C G
až si jednou sundám boty,
C G
až mi smích kolejnic
G D
řekne příteli skoč,
G
až mi zesvětští dlaň
C G
jako kachel z terakoty,
C G
až se posadím k tvým dveřím,
G D G
prosím neptej se proč.
G
2. Až mi prach z věčných cest
C G
zhladí jizvu na mé tváři,
C G
až budu vědět věci,
G D
které líp nevědět,
G
až mi poslední verš
C G
zplaní v starém makuláři,
C G
snad to bude pozdě,
G D G
ale jistě naposled.
A
3. Až pak vítr a déšť
D A
smyjí stopy u Golgoty,
D A
až se dým spálenišť
E
nakonec rozplyne,
A
až si odepnu pás,
D A
až si jednou sundám boty,
D A
až nezbude mi nic
A E A
a možná tobě taky ne.