pro můj hlas -5
Hm E7 A
Hm E7 A
1. Dívám se na vlaky, které jezdí po svých kolejích,
Hm E7 A
dívám se, kolik už má zeměkoule prstenů.
Hm Hm E7 A F#m
Sever je nahoře a dole, zase jih,
Hm E7
snad jednou dohoní můj hlas mou vlastní ozvěnu.
A C#m F#m D E7 A C#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
F#m D E7 A A7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
Hm E7 A F#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
Hm E7 A
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.
Hm E7 A
2. Jsem topičem v tom vlaku, který nikdy nikde nestaví,
Hm E7 A
a pořád někam pospíchám a pořád nemám čas,
Hm E7 A F#m
neptej se mě proč to dělám, vzal jsem si do hlavy,
Hm E7
že nesmím chvíli stát, abych snad něco nepropás.
A C#m F#m D E7 A C#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
F#m D E7 A A7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
Hm E7 A F#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
Hm E7 A
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.
Hm E7 A
3. Viděl jsem vrabčáka, smrt jej míjela,
Hm E7 A
byla to Edith Piaf, tiše jsem za ní šel.
Hm E7 A F#m
Žádná její píseň nebyla veselá
Hm E7
a přece jsem byl šťastný, když jsem ji uslyšel.
A C#m F#m D E7 A C#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
F#m D E7 A A7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
Hm E7 A F#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
Hm E7 A
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.
Hm E7 A
4. Potkal jsem muže v dlouhé olověné zástěře,
Hm E7 A
ptal jsem se, proč bydlí tam, kde ani chvíli není klid
Hm E7 A F#m
a kde smrt každý den klepe na dveře.
Hm E7
Jenom se usmál, řek: jak vám to vysvětlit...
A C#m F#m D E7 A C#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
F#m D E7 A A7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
Hm E7 A F#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
Hm E7 A
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.