pro můj hlas -5
C#mF#7H
C#m F#7 H
1. Dívám se na vlaky, které jezdí po svých kolejích,
C#m F#7 H
dívám se, kolik už má zeměkoule prstenů.
C#m C#mF#7 H G#m
Sever je nahoře a dole, zase jih,
C#m F#7
snad jednou dohoní můj hlas mou vlastní ozvěnu.
H D#m G#m E F#7 H D#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
G#m E F#7 H H7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
C#m F#7 H G#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
C#m F#7 H
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.
C#m F#7 H
2. Jsem topičem v tom vlaku, který nikdy nikde nestaví,
C#m F#7 H
a pořád někam pospíchám a pořád nemám čas,
C#m F#7 H G#m
neptej se mě proč to dělám, vzal jsem si do hlavy,
C#m F#7
že nesmím chvíli stát, abych snad něco nepropás.
H D#m G#m E F#7 H D#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
G#m E F#7 H H7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
C#m F#7 H G#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
C#m F#7 H
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.
C#m F#7 H
3. Viděl jsem vrabčáka, smrt jej míjela,
C#m F#7 H
byla to Edith Piaf, tiše jsem za ní šel.
C#m F#7 H G#m
Žádná její píseň nebyla veselá
C#m F#7
a přece jsem byl šťastný, když jsem ji uslyšel.
H D#m G#m E F#7 H D#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
G#m E F#7 H H7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
C#m F#7 H G#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
C#m F#7 H
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.
C#m F#7 H
4. Potkal jsem muže v dlouhé olověné zástěře,
C#m F#7 H
ptal jsem se, proč bydlí tam, kde ani chvíli není klid
C#m F#7 H G#m
a kde smrt každý den klepe na dveře.
C#m F#7
Jenom se usmál, řek: jak vám to vysvětlit...
H D#m G#m E F#7 H D#m
R. Mám rád vlaky, co někam jedou,
G#m E F#7 H H7
mám rád vlaky, co nikde nestaví.
C#m F#7 H G#m
Mám rád cesty, co někam vedou,
C#m F#7 H
a půjdu pořád, i když se mé nohy unaví.