Cmi
1. Sednu si na taburet z lýčí
G#
a ty na postel z nehorázné něhy,
Bb
a to spojení z nás zničí,
Cmi
tvá tvář je víc než boží
G#
i v týhle chvíli, která nemá břehy,
Bb
a v tom strachu, kdo koho dřív složí,
G# Bb
jak ten pár chromejch koní.
Cmi
2. Tak marnejch jako záře svící
G#
na pláň rozdupanou těmi,
Bb
co se milujou jak býci,
Cmi
kde se v osudovým třesku
G#
řítí touhle věčnou zemí
Bb
stáda rozpálenejch mezků,
G# Bb
nejen pár chromejch koní.
Cmi
3. Těch, co se věčně choulí k sobě,
G#
viní kdekoho z tý zimy,
Bb
kdy je v posteli jak v hrobě,
Cmi
kdy ti nevinní se vzbouří
G#
a ti vinní se vzbouří s nimi,
Bb
že se udí v jednom kouři,
G# Bb
jak ten pár chromejch koní.
D# Bb
R: Co polední mu zvoní, když by spal,
D# Cmi G# D#
jen dál, jen dál, jen dál, jen dál.
D#
*: Tak mi podej láhev piva,
Cmi
která jediná tu zbyla,
Bb
která jediná tu zpívá,
D#
jen se zvedej, ty mý mládě,
Cmi
jsme teď první, v tom je síla,
Bb
a taky předposlední v řadě,
G# Bb
po nás pár chromejch koní.
Cmi
4. Ti se belhají k svý mezi,
G#
která byla a už není,
Bb
a ta ženská z nich je březí,
Cmi
a nás v kleštích drží sázka,
G#
při zemi to hřmění
Bb
a při životě láska,
G# Bb
jak ten pár chromejch koní.
D# Bb
R: Co polední mu zvoní, když by spal,
D# Cmi G# D#
jen dál, jen dál, jen dál, jen dál.