A H E
1. Ten den, co vítr listí z města svál,
A H C#mi
můj džíp se vracel, jako by se bál,
A H E
že asfaltový moře odliv má
A H C#
a stáj že svýho koně nepozná.
E H
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
F#mi C#mi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
E H
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
F#mi C#mi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
H E
naposled, naposled.
A H E
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
A H C#mi
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
A H E
proč vítr mlátí spoustou okenic,
A H C#
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
E H
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
F#mi C#mi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
E H
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
F#mi C#mi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
H E
naposled, naposled.
A H E
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
A H C#mi
zaznívá odněkud něžný tón flaut
A H E
a v závěji starýho papíru
A H C#
válej' se černý klapky z klavíru.
E H
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
F#mi C#mi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
E H
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
F#mi C#mi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
H E
naposled, naposled.
A H E
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
A H C#mi
a vím, že Terezu už nepotkám,
A H E
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
A H C#
a vosamělý město mlčící.
E H
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
F#mi C#mi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
E H
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
F#mi C#mi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
H E
naposled, naposled.