Bb C F
1. Ten den, co vítr listí z města svál,
Bb C Dmi
můj džíp se vracel, jako by se bál,
Bb C F
že asfaltový moře odliv má
Bb C D
a stáj že svýho koně nepozná.
F C
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Gmi Dmi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
F C
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Gmi Dmi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
C F
naposled, naposled.
Bb C F
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
Bb C Dmi
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
Bb C F
proč vítr mlátí spoustou okenic,
Bb C D
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
F C
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Gmi Dmi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
F C
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Gmi Dmi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
C F
naposled, naposled.
Bb C F
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
Bb C Dmi
zaznívá odněkud něžný tón flaut
Bb C F
a v závěji starýho papíru
Bb C D
válej' se černý klapky z klavíru.
F C
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Gmi Dmi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
F C
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Gmi Dmi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
C F
naposled, naposled.
Bb C F
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
Bb C Dmi
a vím, že Terezu už nepotkám,
Bb C F
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
Bb C D
a vosamělý město mlčící.
F C
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Gmi Dmi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
F C
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Gmi Dmi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
C F
naposled, naposled.