F G C
1. Ten den, co vítr listí z města svál,
F G Ami
můj džíp se vracel, jako by se bál,
F G C
že asfaltový moře odliv má
F G A
a stáj že svýho koně nepozná.
C G
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Dmi Ami
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
C G
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Dmi Ami
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
G C
naposled, naposled.
F G C
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
F G Ami
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
F G C
proč vítr mlátí spoustou okenic,
F G A
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
C G
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Dmi Ami
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
C G
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Dmi Ami
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
G C
naposled, naposled.
F G C
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
F G Ami
zaznívá odněkud něžný tón flaut
F G C
a v závěji starýho papíru
F G A
válej' se černý klapky z klavíru.
C G
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Dmi Ami
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
C G
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Dmi Ami
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
G C
naposled, naposled.
F G C
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
F G Ami
a vím, že Terezu už nepotkám,
F G C
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
F G A
a vosamělý město mlčící.
C G
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Dmi Ami
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
C G
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Dmi Ami
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
G C
naposled, naposled.