R59 T120
E E7
1. Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, hej,
A E
už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj,
H E
rychlík v barvě pomeranče už mě veze, tak good-bye.
E E7
2. Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší
A E
svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší,
H E
a pak, když oranžovej expres mi houká do uší.
Řeč: "Helou, kam jedeš, tuláku?" "Nevím." "Na New York?" "Nevím."
"Nebo na Nashville?" "Nevím, mně stačí, když slyším, jak ty
pražce drncaj' dúdá-dúdá-dúdá-dúdá ..."
E E7
3. Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje,
A E
ve svým tuláckým vaku šmátrám po lahvi Tokaje,
H E
píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje.
E E7
4. Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, hej,
A E
už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj,
H E
rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, good-bye.