Rovnost v parkování pro kmotříky

Perlovka

Na podzim budou volby. Do té doby uslyšíme hodně řečí o tom, jak současná koalice na Praze 1 chrání místní obyvatele, zklidňuje dopravu a řeší problémy centra.

Tak se podívejme na jeden konkrétní příklad.

Na Kampě a v Petrské čtvrti má být zákaz vjezdu. To by samo o sobě dávalo smysl. Jenže radnice do něj přidala výjimku pro všechny držitele parkovacího oprávnění pro Prahu 1.

Tím se z opatření na ochranu konkrétní lokality stává typický radniční kompromis: navenek se něco jako řeší, ale zároveň se nechají otevřená vrata těm, kterým se doopravdy překážet nemá.

Místním se řekne: zklidňujeme dopravu.

Kmotříkům, turistickým vozítkům a držitelům různých papírů se vzkáže: nebojte, nějak se to zařídí.

Rytířská

Do Perlovky a Rytířské je už dlouhá léta zákaz vjezdu s výjimkou pro dopravní obsluhu.

Za značkami jsou modré zóny. Takže tam může vjet a zaparkovat ten, kdo tam bydlí, zásobuje, veze někoho na adresu, nebo tam má jiný skutečný důvod. Kdo tam jen chce projet, nemá tam co dělat.

Jednoduché a srozumitelné. Roky to nikomu zvlášť nevadí.

Nikdo nepožaduje, aby kvůli „rovnosti občanů“ mohli do Perlovky jezdit všichni držitelé parkovacího oprávnění pro celou Prahu 1. Nikdo netvrdí, že obyvatel od Národního divadla je diskriminován, když si nemůže zkrátit (?) cestu Rytířskou.

Tak proč najednou v Petrské čtvrti a na Kampě?

Mám parkovací oprávnění pro Prahu 1. Bydlím v Křižovnické.

A teď jednoduchá otázka: proč bych měl mít jen z tohoto důvodu právo jezdit autem po Kampě nebo Petrskou čtvrtí?

Co bych tam dělal?

Když tam povezu člověka, náklad, pojedu tam něco zařídit nebo budu mít jiný skutečný důvod, spadnu pod dopravní obsluhu. To je v pořádku.

Ale proč bych tam měl mít automaticky volný vjezd jen proto, že bydlím úplně jinde v Praze 1?

Praha 1 není jedna ulice. To, že mám možnost parkovat u svého bydliště, ještě neznamená, že mám mít právo projíždět každou zklidněnou částí městské části.

Já nepotřebuji jezdit po Kampě. Potřebuji zaparkovat v docházkové vzdálenosti od Křižovnické.

A takhle to má většina nás místních.

U zákazových značek je jeden praktický problém. Když je nikdo nekontroluje, část řidičů je prostě ignoruje. Do Perlovky se jezdí běžně. Značka tam je, ale kdo chce, ten to riskne. Vlastně neriskne. Nikdy jsem neviděl, že by to někdo kontroloval.

Kmotříci, turistická vozítka, řidiči s pocitem výjimečnosti a různí „já jen na chvilku“ si se značkou často poradí jednoduše. Prostě ji nerespektují.

Výsuvný sloupek je jiný.

Ten nejde ukecat. Nezajímá ho, koho znáte. Nezajímá ho, že jedete jen kousek. Prostě nepustí.

A najednou je problém.

Najednou se začne mluvit o rovnosti občanů. Najednou se začne vysvětlovat, že všichni držitelé parkovacího oprávnění pro Prahu 1 mají mít stejná práva. Najednou se hledá způsob, jak z omezení udělat omezení jen napůl.

Radní pro dopravu Vojtěch Ryvola v odpovědi na interpelaci Filipa Lachmanna ke sloupkům na Kampě píše, že pravidla vjezdu vycházejí z většinového rozhodnutí Rady MČ Praha 1 a že jsou založena na „principu rovnosti občanů“.

Odpověď radního Ryvoly na interpelaci k výsuvným sloupkům na Kampě

Jenže u zákazu vjezdu nejde o rovnost všech držitelů parkovacích oprávnění. Jde o to, kdo má do konkrétní ulice skutečný důvod vjet.

Zákaz vjezdu vždycky rozlišuje. Jinak by neměl smysl.

Rozlišuje mezi místním a průjezdným autem. Mezi zásobováním a zkratkou. Mezi skutečnou potřebou a pohodlností.

To není nerovnost. To je podstata dopravního opatření.

Výjimka pro všechny držitele parkovacího oprávnění pro Prahu 1 nepomáhá hlavně lidem, kteří bydlí přímo za zákazem vjezdu. Ti by se tam dostali i jako dopravní obsluha.

Nepomáhá zásobování. To by se tam dostalo také.

Nepomáhá záchrance, hasičům, policii, pečovatelským službám ani technickým službám. Ti všichni mají důvod vjet.

Komu tedy pomáhá?

Těm, kdo v daném místě žádný skutečný důvod nemají, ale mají papír na parkování v Praze 1. Třeba kvůli fiktivnímu bydlišti. Nebo kvůli papírovému sídlu firmy. Nebo prostě proto, že se jim nějak podařilo získat oprávnění pro modrou zónu.

Politikům současné koalice zjevně nevadí, že po Kampě nebo Petrské čtvrti bude dál jezdit někdo, kdo tam nemá co dělat. Vadí jim až to, že by tam takový člověk jezdit nemohl.

Nemusí jít o obálku s penězi ani o trestný čin. Korupční chování může vypadat obyčejněji.

Třeba tak, že se veřejné opatření nastaví tak, aby na první pohled vypadalo jako ochrana místních, ale ve skutečnosti nechalo otevřená vrata pro ty, kteří mají dost vlivu, drzosti nebo papírů na to, aby se jich omezení netýkalo.

Tohle není zklidnění dopravy. To je simulace zklidnění dopravy.

A před volbami je potřeba takové věci pojmenovávat. Protože právě na nich se pozná, jestli politici pracují pro obyvatele, nebo pro kmotříky.

Nepodařilo se mi z otevřených zdrojů dohledat, kdo konkrétně přišel s nápadem pustit do zákazu vjezdu všechny držitele parkovacího oprávnění pro Prahu 1.

Podle odpovědi radního Ryvoly ale nejde o jeho individuální rozhodnutí. Má jít o většinové rozhodnutí Rady MČ Praha 1.

Tím je odpovědnost jasná.

Není to jen technický detail v dopravním značení. Je to politické rozhodnutí Rady.

A tedy politická odpovědnost koalice: ODS, TOP 09, Rezidenti, ANO, pan Ryvola z GEN a vyloučení Piráti.

Tahle koalice se rozhodla, že u opatření, jehož smyslem má být omezení zbytečné dopravy v konkrétních místech, vytvoří výjimku tak širokou, že smysl opatření oslabí.

Až budou na podzim vysvětlovat, jak hájí zájmy místních, je dobré si na to vzpomenout.